Home page / Kdo jsme / Z pera True Travel / Cestopis Kajakem po Marlborough
Home page / Kdo jsme / Z pera True Travel / Cestopis Kajakem po Marlborough

CESTOVNÍ KANCELÁŘ TRUE TRAVEL


Cestopis Kajakem po Marlborough | Nový Zéland

Pelorus Sound, Marlborough, Nový Zéland

Dlouho předem jsme uvažovali jak strávit vánoční svátky. Klasicky slavit je ani nešlo, teplé letní dny a koupání se neslučovaly s naší představou Vánoc na sněhu. Být pryč od lidí, užívat si přírody, poznat nová místa – to vše směřovalo k jedinému – putování na kajaku po zálivech Marlborough Sounds (Jižní ostrov Nového Zélandu). 
Neil, náš dobrý známý z půjčovny kajaků v Elaine Bay, náš nápad uvítal a rezervoval pro nás jeden velký laminátový expediční double kajak. A tak jsme opustili městský předvánoční shon v Christchurch a vydali se na cestu do Marlborough.

Region Marlborough Sounds se nalézá na severu Jižního ostrova a patří mezi oblasti, kde se dá zastavit třeba na týden a za pěkného počasí bude stále co dělat. Množství zálivů, zátok a pláží vybízí k mnoha vodním aktivitám od rybaření až po naši plavbu na kajaku. Také pěší turisté si přijdou na své na populární několikadenní túře Queen Charlotte Track nebo mnoha dalších kratších vycházkách. Čtyřtisícové městečko Picton je hlavním střediskem oblasti s přístavem, kam mnoho lidí připlouvá trajektem ze Severního ostrova nebo se naopak přesouvá z Jižního ostrova. Z města vede populární silnice známá jako Queen Charlotte Scenic Drive, po jejíž hadovité cestě se najde mnoho zastávek s výhledy na zálivy a z nich vystupující hory. Na mnoha místech je zde možné slyšet monotónní koncert cikád.

Region je také zajímavý z geologického hlediska. Můžete zde najít horniny stejného původu jako ve 450km vzdáleném regionu Central Otago. Pacifická oceánská deska se zde zasouvá pod Indo-australskou a obě tím způsobují pomalý přesun celých horských masívů a s tím spojená častá zemětřesení. Během stovek miliónů let se přemístila část pevninské desky původně patřící k oblasti Otago až do Marlborough Sounds a stále se pohybuje rychlostí 6,6 mm ročně směrem k Severnímu ostrovu. Na konci osmdesátých let měla být celá oblast vyhlášena jako Marlborough Sounds Maritime Park a získat podobný statut jako národní parky. Ale vzhledem k protestu mnoha živnostníků (hlavně rybářů a majitelů mušlích farem) bylo nakonec vyhlášení parku zrušeno a nahradily ho desítky malých rezervací roztroušených po celém území. Jednou z nich je ostrov Long Island, kde byla v roce 1993 poprvé na Jižním ostrově založena vodní rezervace kolem ostrova. Stalo se tak na popud místních obyvatel; chrání ostrov a okolní vody do vzdálenosti čtvrt námořní míle - 463m. Život ve vodní říši se během let z nájezdů rybářů vzpamatoval a tím napomohl i širší přítomnosti brodivých ptáků, lachtanů a někdy i tučňáků. Také delfíni často brázdí jeho pobřeží.

Pravou lahůdkou oblasti Marlborough Sounds je desítky kilometrů dlouhý mořský záliv Pelorus Sound. Z něj se větví menší zálivy a zátoky s kamenitými a písečnými plážemi, v nich ostrovy a ostrůvky – tato změť je tím pravým rájem pro ploužení se v kajaku kolem desítek kilometrů pobřeží. A tam jsme měli namířeno.

Pelorus Sound, Marlborough, Nový ZélandV Elaine Bay - malé osadě o několika domcích, jsme byli v podvečer, Neil nás přivítal a ubytoval v malé, nám již známé chatě. První den jsme se jen regenerovali a odpoledne nás Neil vzal na vyjížďku se školním autobusem. Neil totiž kromě půjčovny kajaků ještě sváží děti farmářů a jejich zaměstnanců do místní jednotřídky v malé osadě French Pass, která se nachází na cípu poloostrova u stejnojmenného průlivu mezi pevninou a ostrovem D´Urville Island. Cesta po hřebenu mezi mořem a zálivem nabízela nádherné výhledy. Vede podél nekonečných pastvin, místy, kde je svah příliš prudký, je vysázen borový les. Po příjezdu do French Pass jsme chvíli čekali na děti než se skončí vyučování. Pozorovali jsme prudký proud vody, který se valil průlivem French Pass a který je důsledkem vysokého výškového rozdílu mezi přílivem a odlivem. Malé molo s benzínovou pumpou dávalo na vědomí, že se odsud vyplouvá na ostrov D´Urville Island, ale absolutní klid narušily až děti vybíhající z jednotřídky. Méně než tucet dětí dochází do této malinké školy. Doprava do nejbližší vesnické školy by dětem trvala nejméně dvě hodiny, proto se škola udržuje v provozu. Neil nás cestou zpět dětem představil a řekl, že jsme z České republiky a děti pak hádaly kde tato země může asi být... Postupně vystupovaly a rozebíhaly se z kopce do svých domovů nebo na ně čekali rodiče u cesty. Později odpoledne nám Neil ukázal jak pokračuje na stavbě své asi osmimetrové plachetnice, kterou ve své velké garáži staví již několik let. Když jsme ji poprvé viděli, nechtělo se nám ani věřit, jak snadno ji začal stavět. Jednoduše si koupil knížku "Jak se staví plachetnice" a bez jakýchkoliv předchozích zkušeností se pustil do stavby. Na to, že začal “z čisté vody“ mu to jde mimořádně dobře, trup už je celý hotový, nyní pokračuje ve stavbě kajuty. Inspektoři chodí na kontroly a dle nich stavba probíhá v pořádku a bez obtíží – Neil chce totiž plachetnici používat také pro komerční účely a proto musí být řádně postavena dle novozélandských norem (dlužno podotknout, že prý pro stavbu lodi pro čistě soukromé účely není třeba žádného povolení a kontroly – je to jen vaše záležitost a riziko nesete vy).

Další den jsme konečně vyrazili, počasí sice za moc nestálo, mračna se válela po obloze, ale nepršelo – to bylo to hlavní. Neil nám ráno přivezl kajak na pláž, my jsme do jeho útrob uložili stan, jídlo na pět dní a pytle s našimi věcmi. Vyrazili jsme, udělali okruh kolem pontonu – to aby se Neil ujistil, že jsme nezapomněli jak ovládat kajak, zamávali mu a vydali se na naši několikadenní plavbu.

Pelorus Sound, Marlborough, Nový ZélandPo vyplutí z kryté Elaine Bay jsme pokračovali kolem mušlí farmy, kde vyrůstají zelené mušle (tzv. green lips mussels), pak jsme obepluli ostrov Tawhitinui a vnořili se do širokého zálivu Tawhitinui Reach. Zde nás čekal první oříšek – vody širokého zálivu vítr rozhýbal do vysokých vln až se chvílemi zdálo, že jsme pod nimi. Špička kajaku propichovala vlny a my jsme pádlovali ze všech sil proti větru. Navíc jsme museli křižovat, abychom byli pokud možno nasměrovaní proti přicházejícím vlnám. V dáli jsme minuli ostrov Maud Island, který je vědeckou rezervací a na který je vstup až na výjimky zakázán. Na ostrově byli zlikvidováni veškeří škůdci a je proto domovem mnoha ohrožených živočišných druhů. Také flora se velice rychle vrací do původního stavu, po té co byl ostrov po mnoho let využíván k pastvě. My jsme pokračovali napříč přes záliv do místa našeho prvního noclehu v zátoce Kauauroa Bay. Naštěstí jsme to zvládli, kajak se osvědčil jako stabilní a poslední půlhodinka plavby již probíhala v klidných vodách zálivu. Do vodáckého kempu jsme dorazili za odlivu. Tam již rozbíjel stan starší pár, další společnost nám dělali rekreační rybáři. My jsme se vydali podívat na místní obnažené skály a našli jsme ohromné cca 20 cm dlouhé zelené mušle (normálně se dají nalézt a také sbírat v poloviční velikosti). Takže jsme měli o večeři postaráno. Mušle jsme připravili na ohni a po jejich otevření nás uvnitř čekal kus masa veliký jako pořádný hovězí steak. Z kempu žádná stezka nevede, ale pro vodu jsme si chodili do potoka v krásném původním pralese sevřeném v malé rokli na jejímž konci byl vodopád.

Vstali jsme do zamračeného dne. Původně jsme měli naplánovanou návštěvu kolonie terejů, ale vzhledem k mizernému počasí a prudkému větru jsme si netroufli na široký zvlněný úsek a místo toho pokračovali dál nejkratší cestou k pobřeží zálivu Pelorus Sound.  I tak nám první hodina dala zabrat – kajak byl chvílemi celý pod vodou, s nechutí reagoval na zásahy kormidla a vodní tříšť nás kompletně zmáčela. Zabírali jsme proti větru ze všech sil, ale náš pohyb byl jen nepatrný. Naštěstí nás po tomto dramatu čekala plavba podél relativně klidného pobřeží a během dne se počasí vylepšilo, vysvitlo sluníčko a do plavby vneslo vytouženou pohodu. Po dosažení výběžku Tawero Point jsme lemovali břeh, tereje jsme sice viděli jen zdálky kroužit nad hladinou, ale zblízka jsme viděli kolonie kormoránů jak hnízdí na skalkách a větvích stromů na břehu. Vpluli jsme do zálivu Wilson Bay a v jeho druhé půli přistáli u malého turistického resortu Te Rawa.  Jak jsme záhy poznali, resort před pár lety koupili přistěhovalci z Německa a celý ho postupně renovují. Paní vyprávěla o svém zážitku s novozélandským instalatérem a jeho pohodovým přístupem k práci - měl přijít v dohodnutý termín, ale pak návštěvu odkládal celý půl rok a ona musela pozastavit rekonstrukci. Prý už tyto „místní zvyky“ zkousla a těší se z klidu a pohody tohoto místa. Divili jsme se, jak jí může obchod na vodě prosperovat, ale prý si k ní jezdí lodí desítky majitelů okolních chat pro čerstvé potraviny, benzín, naftu a staví se i na kávu nebo na oběd v restauraci. Taky někteří výletníci jako jsme my u ní zastaví nebo využijí ubytování. Dali jsme si chutnou německou klobásu s německým chlebem, který paní peče a pokračovali dál přes North West Bay až do malé Jacobs Bay kde jsme v kempu rozbili stan. Jelikož bylo teprve pozdní odpoledne, šli jsme se ještě kousek projít po stezce lemující pobřeží pod původním podrostem čajovníků, pabuků, podokarpů a palem Nikau.

Pelorus Sound, Marlborough, Nový ZélandNásledující den bylo krásně, jasná obloha a sluníčko hřálo. Napříč jsme přepluli záliv Fairy Bay a napůl prozkoumali dlouhý záliv Nidia Bay. Podle něj se jmenuje další populární túra, která začíná za městečkem Havelock a vede přes kopce až do Tennyson Inlet – ale tu si projdeme někdy příště. Tentokráte jsme se za pomalého líného pádlování slunili, a přestože jsme byli uprostřed širokého zálivu, tak si s námi pohrávaly jen malé vlnky. Viděli jsme tereje jak ladně krouží nad zálivem a pak se jako torpédo vrhají střemhlav do vody. Prý na hladinu narazí v rychlosti až 145 km/hod a potopí se až do desetimetrové hloubky aby ulovili svoji rybu. Pro tak prudký náraz mají v křídlech vzduchové polštáře, které ho ztlumí. My jsme se mu v lovu pokoušeli konkurovat se špulkou a vlascem, ale neúspěšně. Návnadu vždy okousaly malé rybky a žádná velká se nechytila. V podvečer jsme skončili v Pipi Bay a naštěstí jsme za odlivu nasbírali dostatek green lips k večeři jako náhradu za neúspěšný lov ryb. Skočili jsme do chladné vody zálivu - na osvěžení stačilo pár temp. Zase jsme si rozdělali oheň a příjemně unaveni se dívali na nádherný západ slunce. Po večeři jsme museli konstatovat, že přestože dosud byly mušle pro nás chutnou delikatesou, nyní jsme se jich už pěkně přejedli. Sice to už byly jen běžné „malé“ mušle, ale stačí málo a jejich maso brzy nasytí.

Pelorus Sound, Marlborough, Nový ZélandPro další den jsme si zvolili dlouhý úsek – z Pelorus Sound jsme odbočili do dlouhého Kenepuru Sound.  Po ránu bylo relativně pěkné počasí, ale postupně se zvedal vítr a s ním i vlny. Lemovali jsme břeh a každé přeplutí nějakého zálivu napříč bylo bojem s větrem. Odpoledne jsme vysíleni dojeli do prázdninového resortu Portage, prvního místa přístupného po silnici a dali si dobré fish & chips. Vychutnávali jsme si lenošení na zahrádce kiosku. Najednou jsme uslyšeli češtinu a následně zjistili, že dvě mladé trampky právě absolvovaly Queen Charlotte Track. Chvíli jsme si vyměňovali zážitky a pak se vrátili zpět ke kajaku. Mezitím voda díky odlivu pořádně ustoupila a my jsme museli těžký kajak táhnout několik desítek metrů k vodě. Další plavba už nám byla pěkně nepříjemná. Stálý protivítr znemožňoval rozumný pohyb a vodní tříšť nás dokonale smáčela. Nakonec jsme dopluli k resortu Te Mahia místo do původně zamýšleného kempu a požádali majitele jedné z pobřežních chat o rozbití stanu u nich na zahradě. Poslední plánovaný úsek do městečka Havelock jsme zamítli a zavolali Neilovi zda by pro nás mohl druhý den zajet až sem. Naštěstí nám vyhověl a naše dřina proti větru mohla skončit.

Poslední den jsme se vydali zdolat úsek túry Queen Charlotte Track jehož součástí byl výstup na 416m vysoký kopec s nádhernými výhledy do obou zálivů. Z vrcholku jsme postupně pokračovali v pozvolném sestupu směrem k Portage. Záměrně jsme sešli z hlavní stezky a pokračovali po bývalé farmářské cestě. Nedaleko od farmářova stavení nás překvapil nepořádek a skládka všech možných i nemožných starých strojů (ale od té doby jsme zjistili, že to je relativně běžný jev) a vysloužilého vybavení domácnosti. Po chvíli chůze cestou zpět z Portage po klikaté silnici jsme chytili stopa a italský turista nás hodil zpět do Te Mahia. Pěší výlet se nám vydařil a byl příjemnou tečkou po několikadenním putování. Neil nás vyzvedl dle dohody, kajak jsme naložili na přívěs a po necelých dvou hodinách jízdy jsme byli zpět v Elaine Bay. Přestože nás zaskočilo pro tuto dobu nezvykle nevlídné počasí, tak se plavba na kajaku pro nás stala jedním z dalším silných zážitků. Už se těšíme na další návštěvu Neila v malebné Elaine Bay a objevování nekonečných zálivů v Pelorus Sound. A třeba už bude mít hotovou plachetnici!

Vlaďka Kennett & Martin Slíva

PS: Na kajaku jsme strávili vánoční svátky roku 2005. Od té doby Neil téměř dokončil plachetnici a zavřela se škola ve French Pass. Zálivy Marlborough Sounds jsou stále stejně nádherné, jak na kajaku, v malém motorovém člunu nebo jen tak pěšky, vyberte si!

Tento článek byl svého času původně určený pro monotéma o Novém Zélandu pod taktovkou Lidé a Země, bohužel k němu nedošlo, a proto je nyní (prosinec 2009) dodatečně publikován.

Pelorus Sound, Marlborough, Nový ZélandPelorus Sound, Marlborough, Nový ZélandPelorus Sound, Marlborough, Nový ZélandPelorus Sound, Marlborough, Nový Zéland

Z pera True Travel

Vypuštení kiwi do přírody, dobrovolník ochranář, Nový Zéland

Článek Jací jsou Novozélanďané

Jací jsou Novozélanďané - článek na téma povahy, zvyků a charakteristických rysů Novozélanďanů

Nový Zéland | Napier, Art Deco Festival, přehlídka aut

Článek Novozélandská města

Článek na téma "novozélandská města" - viktoriánská architektura, art deco, španělský misijní styl - Nový Zéland, festivaly

Mt Alfred, Glenorchy, Nový Zéland foto

Článek Národní park Mt Aspiring

Národní park Mt Aspiring - článek věnovaný třetímu největšímu národnímu parku, který se nachází na Jižním ostrově Nového Zélandu a je součástí UNESCO.

Francis Burn Viaduct, Port Craig, Fiordland, Nový Zéland

Článek Port Craig

Článek - historie osady Port Craig - Fiordland, Nový Zéland

Pelorus Sound, Marlborough, Nový Zéland

Cestopis Kajakem po Marlborough

Článek o naší několikadenní plavbě po zálivech Marlborough Sounds - Jižní ostrov Nového Zélandu.

Papoušek kaka na ostrově Kapiti, Nový Zéland

Cestopis Kapiti Island - pozorování ptáka kiwi

Ostrov Kapiti - článek o dvoudenní návštěvě ostrova, o pozorování vzácných druhů ptactva včetně kiwi (kivi), takahe nebo papoušků kaka.

Jezero Manapouri, Česká televize, Nový Zéland

Nový Zéland na českých rozhlasových vlnách

Top